Menu
Nadcházející události
Uplynulé události
7. dubna 2025

Co nového v Evropském parlamentu? Reflexe plenárního zasedání

Rádi bychom Vás pozvali na další ze série debat, které přináší aktuální pohled na klíčová témata projednávaná na plenárních zasedání Evropského parlamentu. Cílem diskusí je nabídnout srozumitelný přehled přijatých rozhodnutí a jejich širší dopad na Evropskou unii i Českou republiku. Každá debata poskytne prostor pro reflexi zásadních legislativních a politických kroků Evropského parlamentu, přímou diskusi s europoslanci a experty, a umožní otevřený dialog s odbornou i širokou veřejností.
20. března 2025

Debata Café Evropa: Co všechno se mění s klimatem?

Představujeme Vám další ze série regionálních debat Café Evropa, tentokrát budeme v Březnici!
18. března 2025

Ji.hlava 2025 | Promítání filmu Soudružky a soudruzi

EUROPEUM Institut pro Evropskou politiku ve spolupráci s Mezinárodním festivalem dokumentárních filmů Ji.hlava Vás srdečně zve na exkluzivní promítání dokumentárního filmu Soudružky a soudruzi.
17. března 2025

Report | Evropská obrana na rozcestí: Může EU vybudovat silnější obranný průmysl?

Dne 17. března bruselská kancelář EUROPEUM, zastupující platformu Think Visegrad, spolupořádala s IRSEM Europe (Institut pro strategický výzkum při Vojenské škole) veřejnou akci s názvem „Evropská obrana na rozcestí: Může EU vybudovat silnější obranný průmysl?“. Akce se konala v prostorách IRSEM-Europe na adrese Rue de Namur 73 za účasti třiceti sedmi předních odborníků, tvůrců politik a zástupců občanské společnosti. Cílem diskuse bylo analyzovat zásadní proměnu bezpečnostní architektury Evropy a zvážit výzvy a příležitosti při budování nezávislejšího evropského rámce obrany a bezpečnosti.
17. března 2025

Evropská obrana na rozcestí - může EU vybudovat silnější obranný průmysl?

Bruselská kancelář EUROPEUM, zastupující platformu Think Visegrad, ve spolupráci s IRSEM EUROPE - Institutem pro strategický výzkum při Vysoké vojenské škole, vás zve na odbornou diskusi o budoucnosti evropského obranného průmyslu.
13. března 2025

Co nového v Evropském parlamentu? Reflexe plenárního zasedání

Rádi bychom Vás pozvali na první ze série debat, která přináší aktuální pohled na klíčová témata projednávaná na plenárních zasedání Evropského parlamentu. Cílem diskusí je nabídnout srozumitelný přehled přijatých rozhodnutí a jejich širší dopad na Evropskou unii i Českou republiku. Každá debata poskytne prostor pro reflexi zásadních legislativních a politických kroků Evropského parlamentu, přímou diskusi s europoslanci a experty, a umožní otevřený dialog s odbornou i širokou veřejností.
V médiích
Projekty
Publikace
19. května 2025

ČT24 | Jaká zpráva pro EU jsou výsledky z Rumunska a Polska a evropské reakce

Výsledky prezidentských voleb v Rumunsku a Polsku a jejich dopad na EU okomentoval pro ČT24 zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.
19. května 2025

TN CZ | Británie po brexitu rozvolňuje pravidla. Umožňuje práci cizincům i rybolov

Pořad Headline TN Live se věnoval vztahům Velké Británie a Evropské Unie. Co se po brexitu změnilo, rozebral výkonný ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Martin Vokálek.
19. května 2025

STVR | Londýn potvrdil novou dohodu s EU

Situaci ohledně summitu mezi EU a Spojeným královstvím okomentovala pro slovenskou televizi analytička Institutu EUROPEUM Imogen Wymer.
19. května 2025

ČT | Kasační stížnost kvůli dostavbě Dukovan

Stížnost proti odkladu jaderného tendru pro ČT komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.
18. května 2025

ČT1 | Vyjednávání EU a Británie před summitem

Před summitem 19. 5. v Londýně jednali představitelé EU a Velké Británie. Schůze má napravit pošramocené vztahy, na mnoha bodech se ale strany zatím neshodují. Pro ČT1 komentoval výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.
16. května 2025

Horizont ČT24 | Poptávka po vzácných kovech stoupá

EU nemá ve zvyku své partnery nátlakově dotlačit k dohodám. USA postavily Ukrajinu před obtížnou otázku, kdyby Ukrajina dohodu nepodepsala, USA by zvažovaly snížení obranné či finanční pomoci Ukrajině. Jsem rád, že Evropa k něčemu takovému nepřikročila. Pro Horizont ČT24 komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.
1. října 2025

Prague Climate Academy

Tým Zelená Evropa Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM zahájil v roce 2023 sérii debat zaměřených na komunikaci tématu zelené transformace s českou veřejností. Cílem je rozvíjet veřejnou debatu a podpořit novináře a občanskou společnost v informované diskusi o klimatických změnách a klimatických politikách. Prague Climate Academy se v prvním roce zaměřila na udržitelnost v dopravě (dekarbonizace automobilové dopravy v souvislosti s elektromobilitou a udržitelnost dopravy v hlavním městě Praha). V roce 2024 navázala tématem adaptace města na změnu klimatu a diskusí o dopadech vln veder na města. Rok 2025 přináší perspektivu resilience, s diskusí aktuálních trendů zvyšování globální teploty a projevů extrémního počasí, včetně jeho dopadů na městskou infrastrukturu a veřejné zdraví.  
31. srpna 2025

Green Broadcast

Projekt Green Broadcast byl zahájen 1. ledna 2025 a bude probíhat do 31. srpna 2025.
31. března 2025

Impacts of the EU Emissions Trading System 2

Tento projekt se zaměřuje na zkoumání potenciálních dopadů druhé fáze Evropského systému obchodování s emisemi (ETS2) na nejzranitelnější domácnosti v Evropě, s důrazem na minimalizaci rizik, která by mohla vést k veřejnému odporu proti politikám EU zaměřeným na dekarbonizaci dopravy. Cílem aktivit projektu je přispět k širšímu začlenění konceptu dopravní chudoby, jejími příčinami a řešeními, do českého kontextu.
30. listopadu 2024

Cirkularita a životní cyklus baterií a konstrukčních materiálů v automobilovém průmyslu jako příležitost pro Česko*

Po třech úspěšných projektech zaměřených na dekarbonizaci českého automobilového průmyslu rozšiřuje tým Green Europe EUROPEUM ve spolupráci s Institutem cirkulární ekonomiky (INCIEN) své zaměření na problematiku cirkulární ekonomiky. Tento projekt se zaměří na optimalizaci životního cyklu a konce životnosti materiálů používaných ve vozidlech a bateriích. Spolupráce bude rozdělena do dvou výzkumných oblastí.
11. listopadu 2024

TAPF | Transatlantic Evening Talks

Nenechte si ujít tuto jedinečnou příležitost rozšířit své znalosti o transatlantických vztazích díky týdennímu programu! Během listopadového týdne se zapojíte do diskuzí s odborníky a získáte neocenitelný vhled do složité dynamiky, která utváří vztahy mezi Evropou a Severní Amerikou.
31. července 2024

RevivEU

Projekt RevivEU, který realizují čtyři přední instituce v zemích V4, se zabývá potřebami, obavami a strachem občanů V4 ve čtyřech různých oblastech týkajících se EU. Činí tak prostřednictvím kvantitativního i kvalitativního výzkumu postojů občanů ke změně klimatu, migraci, covid-19 a právnímu státu. Analyzuje také vládní politiky v těchto čtyřech hlavních oblastech a způsob, jakým je komunikace těchto politik formulována ve veřejném diskurzu.
28. března 2025

Doporučení Národního konventu o EU | Česko a priority nového víceletého finančního rámce 2028–2034

Národní konvent o Evropské unii vydal doporučení vzniklá na základě kulatého stolu z 28. března 2025 na téma „Česko a priority nového víceletého finančního rámce 2028–2034“. Diskuze se věnovala prioritám příštího víceletého rozpočtu EU se zaměřením na efektivitu, přidanou hodnotu a zjednodušování, či potřebu posílení evropských výdajů na obranu. Odbornými garanty kulatého stolu byl Institut pro evropskou politiku EUROPEUM a Vysoká škola ekonomická v Praze.
27. března 2025

Policy Brief | Úloha surovinové diplomacie Evropské unie v zelené tranzici

V roce 2019 se zelená agenda stala vlajkovou lodí politiky Evropské komise tváří v tvář Evropské zelené dohodě. Po pěti letech znovuzvolená Ursula von der Leyenová by ráda tuto agendu zachovala jako prioritu číslo jedna i pro další politický cyklus a tento cíl vyjádřila i ve svých politických směrech. Mezitím vedly významné geopolitické události v posledních několika letech k nebývalému zájmu o bezpečnost dodávek energií a surovin. Tato témata si začala získávat značnou pozornost během pandemie Covid-19, poté dále prudce vzrostla během následujících energetických krizí a nakonec dosáhla vrcholu po vypuknutí rusko-ukrajinské války. Přestože otázka energetické bezpečnosti a bezpečnosti dodávek má globální dopady a diskutuje se o ní celosvětově, Evropa byla těmito výše uvedenými událostmi obzvláště zasažena, píše ve svém policy briefu Gábor Papp, výzkumný pracovník Maďarského institutu mezinárodních vztahů.
20. března 2025

Policy Brief | Papírový tygr nebo projekt, který mění pravidla hry: Evropská obranná průmyslová strategie a názory ze střední Evropy

Evropská komise a vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku představily v březnu 2024 vůbec první Evropskou obrannou průmyslovou strategii (EDIS), která se zabývá klíčovými výzvami v evropském obranném průmyslu. Cílem strategie je zvýšit připravenost evropského obranného průmyslu, povzbudit členské státy k investicím do evropského obranného průmyslu a posílit společné evropské zadávání veřejných zakázek a vlastnictví v oblasti obrany. Členské státy EU ze střední Evropy sehrály klíčovou roli při podpoře Ukrajiny po zahájení ruské nevyprovokované a nezákonné invaze v plném rozsahu v únoru 2022. Zdůraznili rovněž, že je třeba zaměřit úsilí EU na nové iniciativy v oblasti obrany a obranného průmyslu, jako je akt na podporu výroby munice nebo posílení Evropského obranného fondu. Píše Timotej Kováčik, mladší výzkumný pracovník/analytik, který se ve Slovenské asociaci pro zahraniční politiku zaměřuje na otázky bezpečnosti a obrany, společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU a energetickou bezpečnost.
20. března 2025

Policy Brief | Posílení součinnosti mezi EU a NATO v zájmu posílení evropské obrany

Již více než dvě desetiletí došlo k četným pokusům definovat a zarámovat vztahy mezi EU a NATO. Byla učiněna tři společná prohlášení a významné kroky vpřed, a přesto neexistuje jasná vize, jak by tyto dvě organizace měly spolupracovat efektivněji. Běžně přijatá myšlenka spolupráce vidí „NATO tahá za nitky a EU tlačí finanční prostředky“ v souladu s jejich povahou a rozsahem. Je tento nevyvážený vztah tou nejvhodnější strategií, jak čelit současným geopolitickým hrozbám? Ne. Ale lze tuto spolupráci zlepšit? Možná, ale zdá se, že se to snadněji řekne, než udělá. Poskytnout EU koherentní obrannou politiku a silnou průmyslovou základnu může být pro NATO velkou přidanou hodnotou, a to nejen v extrémním případě možného stažení USA. Píše Federica Mangiameli, programová manažerka a odborná pracovnice pro obranu a bezpečnost v GLOBSEC, ve své analýze.
20. března 2025

Policy Brief | Jak připravit EU na rozšíření: Pohled členských států na rozšíření EU

Ruská agrese proti Ukrajině v únoru 2022 vrátila rozšíření EU jako prioritu politiky EU vůči sousedům a jako geopolitický nástroj k zajištění míru, stability a prosperity na celém kontinentu. To vedlo k tomu, že EU uznala snahu zemí přidruženého tria o vstup do EU a udělila status kandidátů na členství Ukrajině a Moldavsku v roce 2022 a Gruzii v roce 2023. V rekordně krátkém čase zahájily první dvě jmenované země v červnu 2024 také přístupový proces do EU. Zrychlil se také přístupový proces kandidátů ze západního Balkánu. Bosna a Hercegovina získala status kandidátské země a v roce 2022 byly zahájeny přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. Navzdory všeobecné shodě, že rozšíření je geopolitickou nutností, však otázka položená francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Bratislavě v roce 2023 - Jak to udělat? - zůstává stále nezodpovězena. Píše Marta Szpala, seniorní výzkumná pracovnice v oddělení pro střední Evropu v Centru pro východní studia.
20. března 2025

Policy Brief | Transformace ukrajinského dopravního systému a jeho perspektivy pro integraci do EU

Ruská invaze na Ukrajinu v plném rozsahu vedla k významným změnám v ukrajinském dopravním sektoru v důsledku narušení dodavatelských řetězců, toku zboží a poškození infrastruktury země. Ukrajinský dopravní systém prošel významnou transformací. Hranice země s Ruskem a Běloruskem a její vzdušný prostor byly uzavřeny. Dočasné zablokování provozu černomořských přístavů v prvních měsících plného rozsahu války přinutilo Ukrajinu vybudovat pozemní dopravní koridory do zemí EU a sousedního Moldavska, aby umožnila vývoz i dovoz zboží potřebného pro ekonomiku. Navzdory probíhající válce Ukrajina urychlila dlouho plánovanou reformu dopravního systému země s cílem přizpůsobit její infrastrukturu standardům EU a integrovat ji do evropské dopravní sítě. Píše Sandra Baniak, výzkumná pracovnice Centra východních studií v rámci programu Konektivita a regionální integrace.

Sledujte nás na X

Rádi bychom vás pozvali na JustGreen Klima fórum, které se uskuteční 27. května 2025 v pražském Skautském institutu!

Čekají nás tři tematické bloky:
🧑‍💼 Trh práce a spravedlivá transformace
🚌 Doprava a dostupnost
🏠 Bydlení a energetická chudoba

Hosté:
- Veronika Dombrovská,…

Presentation by @POLITICOEurope Research & Analysis Division ▶️ "Europe is lagging in AI — this gap reflects a broader lack of innovation capacity, threatening its strategic autonomy. Without closing the investment gap and securing predictable conditions, the EU risks losing…

Načíst více

Poslechněte si náš podcast

Partneři

Napište nám

Můžete nás kontaktovat vyplněním formuláře níže, e-mailem, telefonicky nebo prostřednictvím sociálních médií.

Kontakt
chevron-down
linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram