Archiv článků

Jistý „vánoční bonus“ čeká německé podniky: vládní koalice jim zajistí výrazně levnější elektřinu. Český průmysl naopak zaplatí nejméně o třetinu víc, což pro firmy typu Třineckých železáren znamená rozdíl v nákladech dosahující miliard korun oproti jejich německým konkurentům. Pro iDNES komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Plánovaný reparační úvěr pro Ukrajinu, založený na využití zmrazených ruských aktiv, naráží v Evropské unii především na odpor Belgie. Ten vychází nejen z právních obav, ale i z vnitropolitických a fiskálních faktorů, včetně snahy belgické vlády chránit veřejné finance a zachovat si manévrovací prostor do budoucna. Přesto existuje šance, že se před prosincovým summitem Evropské rady podaří najít kompromis, a to zejména prostřednictvím sdílení rizik a tlaku ostatních členských států. Komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Členské státy EU udělaly první významný krok k uvolnění zmrazených ruských aktiv pro Ukrajinu. Přes odpor Slovenska a Maďarska schválily mechanismus, který zajišťuje, že peníze nebudou závislé na sankcích ani na rozhodnutí jednotlivých zemí, a mohou tak pomoci Kyjevu získat potřebnou finanční podporu. Pro Denník N komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Evropská unie hledá způsob, jak dlouhodobě financovat Ukrajinu, aniž by se zadlužovaly členské státy. Nejperspektivnějším řešením se zdá být využití zmrazených ruských aktiv, zejména těch uložených v Belgii. Podle Martina Vokálka, výkonného ředitele a vedoucího bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, jde o nejférovější a nejudržitelnější možnost, která převyšuje všechny ostatní alternativy.

Volodymyr Zelenskyj v Londýně zdůraznil, že mírový plán na ukončení války musí vzniknout výlučně za podmínky jednoty Evropská unie, Spojené státy americké a Ukrajina. Současně oznámil, že společný mírový návrh bude dokončen do úterý a poté předán USA a zároveň zopakoval, že Ukrajina není ochotna přistoupit na územní ústupky. Tento článek okomentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Andrej Babiš byl jmenován premiérem a v následujících dnech ho čeká sestavení nové vlády. Klíčovým momentem jeho nástupu do funkce bude také prosincový summit Evropské rady v Bruselu, kde se budou řešit zásadní otázky budoucího směřování EU, včetně podpory Ukrajiny a unijního rozpočtu. Účast na summitu má pro Babiše výrazný politický i symbolický význam. Článek okomentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Dne 9. prosince uspořádala bruselská kancelář institutu EUROPEUM, zastupující platformu Visegrád, ve spolupráci s europoslankyní Miriam Lexmann a jejím týmem kulatý stůl s názvem „Od partnera k rivalovi: Jak by měla Evropa reagovat na rostoucí vliv Číny?“. Akce se zaměřila na to, jak změny ve vztazích mezi EU a Čínou způsobené prohlubující se strategickou rivalitou, ekonomickými tlaky a geopolitickou nejistotou přetvářejí strategický směr Evropské unie.

Od migrační krize v roce 2015 přijaly státy Visegrádské čtyřky (V4) – Polsko, Maďarsko, Česko a Slovensko – výrazně bezpečnostní narativy o migraci, zdůrazňující kontrolu, suverenitu a ochranu identity. Ačkoli region čelí jen minimálnímu migračnímu tlaku, migrace zůstává klíčovým politickým tématem, často využívaným ve volbách i při vyjednávání na úrovni EU. Tento obraz výjimečné hrozby však kontrastuje s rostoucí závislostí států V4 na legální pracovní migraci ze třetích zemí, kterou potřebují kvůli úbytku pracovní síly, strukturálním nedostatkům a nízkým mzdám v klíčových sektorech. Text proto zkoumá tyto rozpory a nedostatky v migrační správě V4, zejména napětí mezi bezpečnostní rétorikou a ekonomickou realitou.

Dne 1. října zahájila bruselská kancelář Institutu EUROPEUM, zastupující platformu Visegrad, měsíc odbornou kulatou diskusí s názvem „Vyhlídky rozšíření EU na západní Balkán: Promarněná příležitost nebo strategický zlom?“ Cílem akce bylo zhodnotit dosavadní úspěchy i neúspěchy procesu rozšiřování EU směrem k západnímu Balkánu a podpořit otevřený dialog mezi předními odborníky a tvůrci politik v této oblasti.

Andrej Babiš (71, ANO) se chystá 18. prosince znovu zastupovat Česko na Evropské radě v Bruselu. Jeho účast značí významný návrat na evropskou scénu – jak symbolický, tak politický. Kvůli vyřešení střetu zájmů se vzdal Agrofertu, což umožnilo prezidentu Petrovi Pavlovi jeho jmenování premiérem. Pro Blesk Zprávy komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Andrej Babiš usiluje o účast na prosincovém summitu Evropské rady v Bruselu, který pro něj představuje symbolický návrat na klíčovou evropskou scénu. Účast na summitu je pro něj důležitým politickým i osobním testem, zda jej evropští lídři znovu přijmou mezi sebe. Článek okomentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Hlasování o účasti Izraele na Eurovizi 2026 vzbudilo velkou pozornost i kontroverze. Některé země se od soutěže odstupují, přesto debata o účasti Izraele a dilematech, kterým EBU čelí, pokračuje. Tento text si klade za cíl pomoci pochopit vzniklou kontroverzi a vysvětlit, jak se Eurovize ocitla v centru globální politiky. Ideální pro každého, kdo se snaží porozumět tomu, co se právě děje.