Archiv článků

Zveme vás na další ze série debat, které přináší aktuální pohled na klíčová témata projednávaná na plenárních zasedání Evropského parlamentu.

Česko požádá Evropskou komisi o úplné osvobození od solidárních příspěvků v rámci migračního paktu, protože bylo zařazeno mezi státy se „závažnou migrační situací“. Podle Martina Vokálka existuje vysoká šance, že Česká republika takovou výjimku získá – mimo jiné kvůli velkému počtu ukrajinských uprchlíků, které přijala. O finální podobě výjimky rozhodnou členské státy v prosinci. Článek okomentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře EUROPEUM.

EU ministři schválili klimatické cíle pro rok 2040 a zároveň odložili systém ETS2 o jeden rok. Andrej Babiš označil dohodu za selhání vlády a varoval před zdražením, zatímco odborníci upozorňují, že dopad na české domácnosti se zásadně nemění. Analytik Filip Křenek zároveň zdůrazňuje, že obavy z dramatického růstu cen nejsou pravděpodobné a že Česko by odmítnutím ETS2 riskovalo vysoké pokuty a ztrátu miliard z klimatického fondu. Pro eXtra.cz komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Národní konvent o EU zveřejnil doporučení z kulatého stolu konaného 26. září 2025, který se zabýval rolí Česka a konkurenceschopností Evropské unie, včetně ekonomické bezpečnosti, vztahů s USA a Čínou a strategie Global Gateway. Diskutovalo se o krocích, jež by EU měla podniknout pro posílení své konkurenceschopnosti a bezpečnosti, a o prioritách, které by v této oblasti měla prosazovat Česká republika.

Transatlantické vztahy se ocitají v přelomovém okamžiku. Vzhledem k tomu, že Spojené státy se stahují do sebe, globální rivalita se zostřuje a důvěra napříč Atlantikem je pod tlakem, Evropa čelí rostoucímu tlaku, aby přehodnotila svůj přístup k bezpečnosti, energetice a technologiím. Tento policy paper zkoumá, kde transatlantická spolupráce nadále vzkvétá, kde slábne a jak může Evropa proměnit strategické ambice v konkrétní kroky – dříve, než příští krize otestuje odolnost aliance. Dokument je poučným čtením pro všechny, kteří se zabývají globální politikou a transatlantickými záležitostmi.

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM uspořádal 22. října 2025 v Praze kulatý stůl o budoucnosti českého automobilového průmyslu. Setkání zástupců sektoru, státní správy a výzkumu potvrdilo, že navzdory evropským výzvám si český automobilový průmysl udržuje dobrou kondici s rekordní výrobou 1,45 milionu vozů v roce 2024.

Institut EUROPEUM vás zve na diskuzi o tom, jak české domácnosti získávají dotace a co je při tom motivuje či odrazuje.

Ministři životního prostředí EU se dohodli na odkladu zavedení systému emisních povolenek ETS2 na rok 2028. Ačkoli státy tento krok prezentují jako ústupek, podle expertů odklad přinese hlavně zmatek a může zpomalit investice do zelené transformace. České republice navíc hrozí sankce či ztráta přístupu k sociálně-klimatickému fondu, pokud systém plně nepřevezme do legislativy. Komentovala Rebeka Hengalová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.

Srdečně vás zveme na promítání filmu Slyšíš mě (2025), po němž bude následovat diskuse s našimi hosty.

Institut EUROPEUM vás zve na panelovou diskuzi, kde se zaměříme na reformní úsilí Ukrajiny na cestě k členství v EU, na zkušenosti, které jí může předat Česko ze svého přístupového procesu, a na to, jak by její přijetí mohlo ovlivnit samotnou Evropskou unii.

Projekt Platform Revolution se soustředí na rychlý rozvoj práce v platformách na západním Balkáně a v EU. Tento nový fenomén zaznamenal od pandemie rychlý růst, zejména díky digitálním platformám, jako je „Upwork“.

Projekt (Re)uniting the East and West: Reflections on the 2004 EU enlargement (REWEU) je zaměřen na připomenutí „velkého rozšíření“ EU v roce 2004 u příležitosti jeho 20. výročí v květnu 2024. Tato událost měla řadu pozitivních dopadů na utváření Evropy jak ji známe dnes, posílila její bezpečnost, hospodářský potenciál a rozšířila demokracii, princip řádné správy a evropské hodnoty po celém evropském kontinentu.