Archiv článků

Zveme vás na speciální debatu Café Evropa v rámci Prague Pride 2025! Proč se ze společenské tolerance stává terč populistických útoků? Jak chránit svobodu, různorodost a otevřenou debatu ve stále polarizovanějším prostředí? Přijďte v pondělí 30. července do Europa Experience na diskuzi!

Evropská unie souhlasila s americkými podmínkami obchodní dohody, které mnozí považují za jednostranně nevýhodné. Dohodnutých 15 % cel má sice zmírnit dopady možného konfliktu, podle kritiků ale nejde o řešení, které by zajistilo dlouhodobou stabilitu. EU tak podle všeho přistoupila na „absurdní“ požadavky, aby předešla větším hospodářským škodám. Pro deník Právo komentoval ředitel pražské kanceláře Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Proč záleží na tom, jestli firmy říkají pravdu o svých ekologických výrobcích? Proč se o greenwashingu najednou přestalo v Bruselu mluvit? Chtějí Češi chránit životní prostředí? A jak si vysvětlují zdražování základního zboží? Za co může klimatická politika a měl by jí běžný občan rozumět? Na tyto i další otázky odpovídala naše výzkumná pracovnice Rebeka Hengalová v pořadu Naše Česko televize Nova.

Evropská unie a Spojené státy dosáhly dohody o dovozních clech. Místo původně avizovaných 30% cel se obě strany dohodly na kompromisní sazbě 15 %, která by měla udržet trh stabilní a zároveň zmírnit dopady na firmy. Pro CNN Prima News komentoval výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Trump tlačí na Evropu cly a klade si podmínky pro dohodu. Unie odpovídá vlastním seznamem sankcí. Jak blízko je dohoda a kdo má silnější pozici? Situaci komentoval výkonný zástupce ředitele a vedoucí pražské kanceláře Viktor Daněk.

Unijní představitelé během čtvrtečního summitu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem vyzvali k vyváženějším obchodním vztahům. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová naznačila že, Evropská unie může snížit svou míru otevřenosti vůči čínskému dovozu. Situaci komentovala analytička institutu EUROPEUM Zuzana Krulichová.

"Prosperitě EU brání teď už víc národní státy než Brusel". Přijď poslední čtvrtek v měsíci do našeho skautského sousedství a přidej se k otevřené diskuzi, která naváže na úvodní podnět od Petra Jonáka, který se dlouhodobě se věnuje otázkám evropské politiky, konkurenceschopnosti a udržitelnosti.

Vztahy mezi Bruselem a Pekingem se v průběhu let často dramaticky měnily. Občas spolupráce, jindy napětí. Často i obavy z nerovnováhy. Proč jsou vztahy s Čínou pro Brusel strategicky důležité? Situaci komentovala analytička Institutu EUROPEUM Zuzana Krulichová.

Zabouchl si Zelenskyj dveře do Evropské unie? Situaci ohledně protestů v souvislosti s rozhodnutím Zelenského omezit protikorupční úřady na Ukrajině komentoval pro TA3 výkonný zástupce ředitele a vedoucí pražské kanceláře Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Dne 16. července 2025 představila Evropská komise svůj návrh na příští viaceroční finanční rámec (MFF) pro období 2028–2034. Tím byl zahájen proces, který pravděpodobně povede k dlouhému vyjednávání mezi institucemi EU a může trvat až do konce roku 2027. Policy paper analyzuje diskuse, které předcházely zveřejnění návrhu, zdůrazňuje klíčové prvky očekávané v nadcházejícím MFF a zachycuje kompromisy, kterým budou muset tvůrci politik čelit během vyjednávání. Zároveň analýza nabízí konkrétní doporučení pro české i evropské politiky s ohledem na specifický kontext České republiky i širší evropské souvislosti.

Obchod a situace ve válce na Ukrajině budou hlavními tématy rozhovorů představitelů Evropské unie a Číny na čtvrtečním summitu v Pekingu. Navzdory očekávání nedokázala snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést vysoká cla zatím ekonomické zájmy obou stran sblížit. Další postup v tomto ohledu experti zpochybňují, mimo jiné i kvůli diplomatickým políčkům, které Unii zasadili zástupci čínského režimu ještě před začátkem jednání. Pro ČT24 situaci okomentovala analytička Zuzana Krulichová z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Rádi bychom vás pozvali na debatu v pondělí 21. července, tentokrát na téma Jak zchladit Prahu. Rok 2024 byl neteplejším v historii měření, navazujíc na do té doby rekordní rok 2023. Kromě rostoucí globální průměrné teploty Evropa zaznamenala mnoho instancí extrémního počasí, včetně letních vln veder. Známý fenomén městského tepelného ostrova se zde setkává s nárůstem počtu po sobě následujících tropických dnů a nocí. Rozpálená města se během noci dostatečně neochladí, což má závažné důsledky – od infrastruktury až po otázky veřejného zdraví.